Česká centra, Czech Centres

Česká centra / Czech centres - logo

Novinky

Všechny novinky

Hořící keř nadchl publikum při předpremiéře pro tisk v pražské Lucerně. Režisérka Agnieszka Holland přiblížila smysl svých děl a upozornila na nebezpečí populismu

První veřejné uvedení třídílného dramatu Hořící keř, které pro HBO Europe natočila polská režisérka Agnieszka Holland, proběhlo v pátek 19. ledna v kinosále pražského paláce Lucerna. Tvůrci filmu se představili na následující tiskové konferenci v Mramorovém sále Lucerny, kterou moderoval Alexander Michailidis. Připomínáme, že v Rumunsku se předpremiéra Hořícího keře bude konat 23. února v Českém centru Bukurešť.

Jednatel společnosti HBO Europe Ondřej Zach přivítal tvůrce i hosty, mezi něž patřila řada pamětníků pražského jara z 1968, srpnové okupace, Palachovy sebeoběti i následného normalizačního marasmu. Ocenil význam herečky Vlasty Chramostové a kameramana Stanislava Miloty, jež tiskovku sledovali z řad publika. "Statečným lidem, jako jsou oni, vděčíme za to, že náš projekt mohl vůbec vzniknout a že HBO může vysílat i v Čechách," zdůraznil Zach.

Režisérka Agnieszka Holland uvítala v sále další spolupracovníky a členy štábu – producenty Jana Bílka ze společnosti Etamp a Pavlu Kubečkovou ze společnosti nutprodukce, architekta Milana Býčka, či castingovou režisérku Mirku Hyžíkovou. Zmínila se o dvojím chápání slova patos, jehož původní význam v řečtině byl pozitivní. "V Americe má dnes nádech trochu pejorativní. Proto jsem se v Hořícím keři snažila o polohu patosu mezi jeho vnímáním řeckým a americkým," dodala autorka.

 

Slovenská herečka Tatiana Pauhofová, jež v dramatu Hořící keř ztvárnila ústřední postavu advokátky Dagmar Burešové, se zmínila o svém pocitu zodpovědnosti vůči skutečným osobám zobrazeným ve filmu. "Snad se nemusím bát podívat se vám do očí," podotkla na adresu předobrazů hlavních hrdinů. Dodala, že během svých příprav na roli se seznámila s dcerou Dagmar Burešové, právničkou Zuzanou Špitálskou.

Film uznale komentovala známá česká herečka Vlasta Chramostová, která kvůli svým postojům za normalizace nesměla veřejně vystupovat. Připomněla, že její muž – perzekvovaný kameraman Stanislav Milota –  natáčel Palachův pohřeb a že nafilmovaný materiál byl objeven až po pádu komunismu v zasuté krabici opatřené štítkem Hospodářské stroje. "V české společnosti je dodnes zakořeněná jakási podivná choroba, která nám brání vážit si autorit. Chybí nám zdravý patos, bez něhož by Palach svůj čin nikdy nevykonal. Znovu jsem si to uvědomila po smrti Václava Havla a během jeho pohřbu. Doufám, že v naší společnosti znovu nenastane podobný mravní útlum, jako po těch dvou vzepětích," prohlásila Chramostová.

Režisérka Agnieszka Holland popsala svou spolupráci se scenáristou Štěpánem Hulíkem a označila ji za velmi kreativní. "Osobní zkušenost mi dala právo posledního slova," podotkla s úsměvem. Hulík připomněl důležitý podíl dramaturgů Ivy Klestilové a Marcely Pittermannové.

Ondřej Zach objasnil genezi projektu a upozornil na jeho unikátní přesahy. "Už po prvním přečtení scénáře jsem byl ohromen jeho nadčasovostí a aktuálností. Hořící keř vypráví o našem každodenním rozhodování. A nezáleží na tom, zda jde o tuniského prodavače ovoce, ženské aktivistky v Indii, či o studenty z Českých Budějovic," upřesnil Zach s narážkou na současné protesty vůči návratu komunistů do některých krajských zastupitelstev českých měst. Zveřejnil strategii distribuce filmu, jehož světová premiéra proběhne ve středu 23. ledna ve Slovanském domě. Premiéry všech tří dílů na kanálu HBO se uskuteční během nedělních večerů 27. ledna a 3. a 10. února 2013. "Mezinárodní premiéra bude koncem ledna na festivalu v Rotterdamu, Hořící keř chceme uvést i na festivalu v Karlových Varech a na dalších mezinárodních přehlídkách," dodal Zach.

 

Neuvěřitelné skutečnosti

Scenárista Štěpán Hulík se zmínil o kontaktech autorů se skutečně existujícími osobami, o nichž film vypráví – s Palachovým bratrem Jiřím, dcerou JUDr. Burešové, či s dcerou poslance Nového, signatářkou Charty 77 a známou disidentkou Kamilou Moučkovou. "Vůči scénáři neměl nikdo z nich žádné podstatné výhrady," uvedl Hulík.

Další z protagonistů tiskové konference, producent Antony Root vyjádřil své přesvědčení o tom, že Hořící keř má středoevropský přesah. "HBO zpracovává témata, která se neobjevují ve veřejnoprávních ani komerčních televizích," prohlásil Root. Jeho slova doplnila režisérka Holland, která popsala, jak HBO funguje a vysvětlila rozdíly tohoto placeného kanálu oproti standardním televizním stanicím. Na adresu přítomných novinářů podotkla, že mohou vyvíjet tlak na Českou televizi, aby vyráběla zajímavější pořady. "Totéž platí o veřejnoprávní televizi v Polsku, ," dodala režisérka.

Ondřej Zach na její poznámku zareagoval slovy, že HBO Europe se vůči České televizi nechce v žádném případě vymezovat negativně. "Víme, že v poslední době v ní došlo k pozitivním změnám. A my se těšíme na inspirativní  konkurenci," upřesnil Zach. Dramaturgyně Marcela Pittermannová připomněla z publika, že na filmu Hořící keř se sešli autoři z různých generací. Ke kvalitnímu výsledku podle ní přispěl i fakt, že látka si rychle našla adekvátního producenta. "V tom filmu se snoubí fikce s rekonstrukcí skutečných událostí, které občas vypadají naprosto neuvěřitelně. Některé věci se však doopravdy staly. Existovala například rozhlasová nahrávka Nového vystoupení v České Lípě. A ze skutečné příhody advokáta Otakara Motejla vychází i groteskní epizoda se šváby, které honí po kanceláři jeden z hrdinčiných kolegů. Hodně toho pamatuju a u většiny historických filmů trpím kvůli jejich neautenticitě. Ale u Hořícího keře ten pocit nemám," uzavřela Pittermannová.

Na zajímavá fakta upozornil také další z protagonistů tiskovky – historik Petr Blažek, který na scénáři pracoval jako poradce a do presskitu k filmu napsal obsáhlou historickou studii. Připomněl, že k žalobě na Viléma Nového, kterou podali Palachovi nejbližší, se ve skutečnosti připojilo dalších pět známých osobností – spisovatel Pavel Kohout, publicista Vladimír Škutina, atlet Emil Zátopek, studentský vůdce Lubomír Holeček a šachový velmistr Luděk Pachman. Zdůraznil pečlivost scenáristy, který detailně studoval historické prameny, včetně personálních spisů vyšetřovatelů Palachovy kauzy.

 

Bachaři v Čechách a v Polsku

Třídílné drama Hořící keř veřejně ocenila také další přítomná ikona protiokupačního vzdoru, bývalá televizní hlasatelka a pozdější známá disidentka Kamila Moučková. "Jde o ohromně potřebný film. Často jezdím po besedách, při nichž se setkávám s mladými lidmi. Ti sice vědí leccos o antice, zato o našich moderních dějinách většinou nevědí nic," upřesnila Moučková.

Scenárista Štěpán Hulík objasnil důvod svého netradičního pohledu na Palachův odkaz. "Nechtěli jsme jít cestou klasické biografie, protože by podle mého názoru nepostihla to podstatné. Když jsem narazil na dokumenty o soudním procesu s Vilémem Novým, získal jsem pohled zcela nový. A advokátku Dagmar Burešovou jsem začal chápat jako Palachovu pokračovatelku," podotkl scenárista.

Režisérka Agnieszka Holland se poté rozhovořila o rozdílech mezi bývalými totalitními režimy v Polsku a v Československu. "Souvisejí s rozdílnostmi dějin našich dvou zemí za války i po ní. V Praze jsem pět let studovala a má první dospělá zkušenost s komunismem se odehrála právě v Čechách. Zažila jsem u vás Pražské jaro i invazi vojsk pěti států bývalé Varšavské smlouvy. Podíleli se na ní i Poláci, což mě tenkrát velmi trápilo. Zažila jsem u vás studentské hnutí, vězení i soud, projevy odvahy i strachu. To, co jsem kdysi prožila v Čechách, zásadně ovlivnilo můj pohled na svět," shrnula režisérka.

"Byla jsem vězněná v Čechách i v Polsku a musím říct, že polští bachaři byli o něco sympatičtější, než ti čeští. Sedět v kriminále ve Varšavě bylo snadnější než v Praze. A jsem moc ráda, že pražské letiště v Ruzyni se dnes nejmenuje jako to vězení, kde jsem seděla, ale  po Václavu Havlovi," dodala Holland. "Normalizace v Československu byla opravdu černým obdobím. Strach a konformismus byl u vás větší, než po vyhlášení výjimečného stavu u nás v Polsku. Myslím, že právě proto se o této etapě vašich dějin dlouho mluvilo dost vyhýbavě. A musela přijít až mladá generace, aby o ní vyslovila pravdu."

"Musím ale dodat, že normální lidé na hrdinské činy prostě nejsou stavění," pokračovala Holland. "V prosinci roku 1981 měla polská Solidarita deset milionů členů. Ale skutečný odboj za výjimečného stavu jich pak dělalo jen pár tisíc. Hrdinství jsou vždycky schopni pouze jednotlivci. Slabost a zbabělost patří k lidské přirozenosti, stejně jako obyčejný žal. A všechny tyto motivy jsem našla v Hulíkově scénáři," konstatovala režisérka.

 

Historie bez obvyklých klišé

Film Hořící keř silně zapůsobil i na právničku Zuzanu Špitálskou, dceru JUDr. Dagmar Burešové. "Tenkrát mi bylo deset, byla jsem tedy o něco starší, než má postava ve filmu. Pamatuju si, že táta mámu ve všem obětavě podporoval. A ona se rozhodně necítila jako hrdinka. Hlídali nás sice estébáci, nesměli jsme cestovat do ciziny, má mladší sestra se kvůli máminým postojům nedostala na školu. Ale máma to vždycky brala tak, že to prostě patří k tomu, co dělá. Ona i táta vždycky kladli důraz na slušnost," zavzpomínala Špitálská.

Představitelka Palachovy matky, herečka Jaroslava Pokorná kdysi účinkovala v režisérčině absolventském filmu. "Dobu, o níž pojednává Hořící keř, jsem vnímala jako katastrofu. Mé dcery se na jejím sklonku aktivně účastnily demonstrací během Palachova týdne. Byla jsem šťastná, že se Hořící keř točí a že ho dělá právě Agnieszka. Ale čím víc se blížil termín natáčení, tím víc mě svazovala zodpovědnost," uvedla Pokorná.

Obdobné pocity při práci zažíval i herec Petr Stach, který zosobnil Palachova bratra Jiřího. "Osobně jsem se s ním nikdy nesetkal a jsem rád. V opačném případě bych měl zřejmě ten pocit svíravé zodpovědnosti ještě mnohem silnější," prozradil Stach. Herec Igor Bareš, který ztělesnil majora StB Dočekala, se přiznal, že nerad absolvuje castingy. "V případě Hořícího keře jsem udělal výjimku, která se mi bohatě vyplatila. Při natáčení jsem potkal excelentní společnost kolegů, autorů i producentů," podotkl Bareš.

"Hrál jsem kombinaci několika postav a byl jsem proto možná svobodnější, než někteří kolegové," navázal na jejich slova  herec Vojtěch Kotek, jenž ztvárnil studentského vůdce Ondřeje Trávníčka. "Při práci na své postavě jsem myslel i na jednoho ze skutečných studentských vůdců Lubomíra Holečka, který zahynul za nevyjasněných okolností. Auto, které ho srazilo, prý řídil nějaký estébák. A já si říkal, že Ondřejova odvaha mohla být tak velká, že ho pak někdo mohl odstranit násilím. A při jedné z nejdramatičtějších scén, v níž dojde k obsazení kanceláře Studentského svazu, mi Agnieszka předehrávala. Chtěla, abych byl ještě razantnější," upřesnil Kotek.

Vznik hudby přiblížil polský skladatel Antoni Komasa-Łazarkiewicz, který s Agnieszkou Holland spolupracoval i na jejím předcházejícím filmu V temnotě. Zrod dramatu Hořící keř popsal i producent Tomáš Hrubý ze společnosti nutprodukce. "Hledali jsme někoho, kdo by měl na naši novodobou historii pohled zvenčí a zpracoval ji bez obvyklých klišé. A od začátku jsme snili  o někom, kdo patřil k polské vlně kina morálního neklidu, kterou velmi obdivujeme," poznamenal Hrubý. Připomněl, že její reprezentantka Agnieszka Holland natáčí i pro americkou HBO, s níž spolupracovala například na vysoce oceňovaném seriálu The Wire - Špína Baltimoru.

 

Odvaha proti konformismu

Ondřej Zach upozornil na některé doprovodné akce, jež HBO Europe chystá v rámci propagace filmu. Zmínil se o putovní výstavě plánované v Českých centrech v evropských metropolích, o školních představeních filmu i o připravované akci v pražském Národním muzeu, na níž HBO Europe spolupracuje s jeho ředitelem Michalem Lukešem.

V závěru tiskové konference se režisérka Agnieszka Holland vrátila ke klíčovým myšlenkám filmu. "Zajímá mě, jak se z obyčejných lidí stávají hrdinové. Počátek normalizace pro mě znamenal důležitější zážitek, než těch pár měsíců svobody předtím. V běžné lidské povaze je zakotven sklon k tomu, aby konformismus vítězil nad odvahou. Ale existují i jedinci, kteří dokážou jít proti proudu. A já se ve svých filmech ptám, proč to dělají. Slušnost a dobro jsou méně fotogenické než zlo a postihnout tajemství odvahy a altruismu je proto dost obtížné. Otázky ohledně odvahy a konformismu však pokládám za univerzální. Točit běžné historické filmy mě nezajímá, zajímá mě pochopit skryté mechanismy dějin. O nacismu a holocaustu už vzniklo výpovědí relativně dost, zatímco o komunismu jich existuje poměrně málo, což považuji za velmi nebezpečné. Lidé si totiž nebezpečí populismu pořád dostatečně neuvědomují. Nechápou, že z populismu se může zrodit nejen fašismus, ale i stalinismus," upřesnila Holland podtext svého díla.

Ocenila i podíl kameramana Martina Štrby, který s ní a s její dcerou Kasiou Adamik natáčel už jejich historický epos Jánošík. Pravdivá historie. Po prvním přečtení scénáře Hořícího keře si prý myslela, že jeho autor musí být její vrstevník. "A když pak za mnou autoři přijeli do Varšavy, uviděla jsem tři děti. V té době to byli ještě studenti," zrekapitulovala své překvapení. Titul Hořící keř má podle ní teologický rozměr a připomíná biblický příběh o Mojžíšovi. "Jde o odkaz na Starý zákon, na příběh o keři, který hořel aniž shořel. Tyto analogie sice asi nebudou znát všichni diváci, což ale vůbec nevadí. Název Hořící keř je totiž dostatečně expresivní sám o sobě," doplnil scenárista Štěpán Hulík.

Pavla Brožková
PR - HBO Europe s. r. o.