Česká centra, Czech Centres

Česká centra / Czech centres - logo

Novinky

Všechny novinky

Stručný průvodce českou literaturou

Česká literatura je v Rumunsku mnohem přítomnější, než by se na první pohled zdálo. Pojďte společně s námi znovuobjevit působivé autory a jejich význačnou prózu, poezii nebo dramata.

Jednou z položek na seznamu povinné české jsou bezpochyby Osudy dobrého vojáka Švejka spisovatele Jaroslava Haška (1883-1923), uvedla v nedávno zveřejněném rozhovoru česká překladatelka Helliana Ianculescu. Román, který  do rumunštiny přeložil Jean Grosu, je velice čtivý, čiší cynickým humorem, který je jedním z význačných znaků českého národa, a nebyl ušetřen ani kontroverzi. Poslední vydání se objevilo v roce 2017 v Art Publishing House. Na Haškovo unikátní dílo dodnes odkazují mnozí spisovatelé, básníci a dramatici, klasikové i modernisti, a nemůže být pochyb, že je Švejk a jeho dobrodruáství zapsán hluboko v paměti (nejen) Čechů.

Haškovým dobrým soudrhy jsou prozaik Milan Kundera (narozený v roce 1929, francouzský občan od roku 1981) nebo básník, novinář i umělecký kritik Jan Neruda (který žil o století dříve). Věhlas těchto autorů je celosvětový a jejch vliv zasáhl i Rumunsko. Nakladatelství Humanitas dosud publikovalo přinejmenším osm autorských knih Jana Nerudy, kupříkladu Povídky malostranské, 13 knižních dobrodružství z jedné z nejznámějších čtvrtí v Praze Najdete je shromážděny ve svazku přeloženém a vydaném nakladatelstvím Curtea Veche Publishing House.

Zvláštní odstavec si zaslouží jeden z njvětších českých spisovatelů - Karel Čapek. Kniha apokryfů je na seznau "povinné literatury" paní Anca Irina Ionescu, překladatelky a univerzitní profesorky. Čapek je mimo jiné otcem slova „robot“, které poprvé použil ve hře se třemi akty, původně publikované v roce 1920 („RUR“). Nejvíce se však Čapek proslavil svými spisy v duchu science fiction. Nejznámější Čapokovo dílo je ale pravděpodobně Válka s mloky. Za svůj celoživotní přínos na poli literatury byl Čapek nejméně sedmkrát nominovám na Nobelovu cenu za literaturu.

Dalším neopomenutelným českým autorem je Bohumil Hrabal (1914-1937). Jeho spisy dávají próze novou imaginární dimenzi. Jedním z příkladů nového, neotřelého Hrabalova stylu je způsob, jakým autor tvořil své věty, kterými drtil ustálená pravidla psaní. Dva z jeho románů se skládají z jediné věty, která tvoří obsah celé knihy. Zapište se na Taneční hodiny pro starší a pokročilé Bohumila Hrabala. Po vzoru Hrabalových knih bylo natočeno sedm filmů a šest z nich režíroval Jiří Menzel, kterému v roce 2013 udělil Transylvánský mezinárodní filmový festival (Cluj Napoca) cenu.

Rumunská nakladatelství se v posledních 10-15 letech rozhodlo publikovat i zastánce modernismu a postmoderny. Jedním z nejuznávanějších autorů je Jáchym Topol. Narodil se v roce 1962 a je považován za nejreprezentativnějšího spisovatele postmodernistického proudu v České republice po roce 1989. Dva z jeho románů zaštítilo nakladatelství ART a nakladatelství Curtea Veche Propagace. Topolova díla také přispěla k přítomnost České republiky na knižním veletrhu Bookfest 2015. Díky jménům jako jsou Tomáš Zmeškal (vítěz Ceny Evropské unie za literaturu v roce 2011), Roman Ráž (spisovatel, dramatik, režisér a scenárista, přeložen a vydán nakladatelstvím Cartier) nebo Kateřina Tučková (autorka knihy Žítkovské bohyně, literární fenomén, prodán ve více než 50 000 kopiích za méně než rok po jeho vydání v roce 2012) není překvapivé, že zájem o českou literaturu a její překlady exponenciálně vzrostl.

Nezapomínáme samozřejmě ani na mladší čtenáře. Vydavatelství Arthur Publishing House se rozhodlo šířit napínavá dobrodružství Krtečka, hrdiny, který se dostal až na měsíc a s nímž mnohé generace vyrůstaly a stále jej chovají v srdci. V lednu 2020 se stejné nakladatelství vrátilo se zábavným příběhem s protagonistou v modrých kalhotkcách. Dalším milovaným autorem a ilustrátorem dětských knih je Peter Sis, který byl přeložen nakladatelstvím Cartea Copiilor. Peter Sis získal (mezi mnoha dalšími oceněními) cenu Hanse Christiana Andersena (2012), považovanou za nejprestižnější cenu na poli mezinárodní dětské literatury.

Autorka článku: Iulia Dromereschi